Vedení

Prof. Milan Knížák, Dr.A.
*19. 4. 1940


Studium
- Základní a střední škola – Mariánské Lázně
- Gymnázium – Planá u Mariánských Lázní
- Vysoká pedagogická škola – Praha (vyhozen)
- Přípravka na AVU při střední grafické škole (Hollarova), Praha (vyhozen)
- Akademie výtvarných umění v Praze (vyhozen)
- Matematiko-fyzikální fakulta UK v Praze (odešel po prvním roce)
- Hudební škola (klavír, trubka, kytara), Mariánské Lázně, Praha
- Akademie výtvarných umění v Praze, doktorandské studium (1997-1998)
 

 

Detailní životopis ve formátu .pdf (163 Kb) /37 stran/

Životopis


Narodil jsem se 19. dubna 1940 v Plzni. Bydleli jsme v Blovicích, kde otec učil na měšťanské škole. V pětačtyřicátém odešel na výzvu vlády učit do pohraničí do Mariánských Lázní, kde jsem také začal chodit do školy. Matka byla úřednice. Maturoval jsem v roce 1957 a byl přijat na Vysokou školu pedagogickou obor výtvarná výchova-ruština. Chtěl jsem však malovat. Tato škola byla kompromisem mezi přáním mým a rodičů a důsledkem nepřijetí na AVU. Ruštinu jsem zanedbával a tak jsem byl nucen po semestru odejít. Udělal jsem zkoušku na přípravku Akademie výtvarných umění. Romantičnost, bezuzdnost, divokost zapříčinily můj předčasný odchod před ukončením roku. Pak 28 měsíců vojenská služba. Po ní pomocným dělníkem v PKOJF. Samostudium. Přijat na AVU Tam jsem se setkal s leností, pohodlností v myšlení a záměrným odmítáním myslet a to i u pedagogů. Došel jsem v samostatné práci dál. Žádný profesor mě nechtěl vzít do speciálky. Tak jsem zase, ač nerad, odešel. Našel jsem si práci jako uklizeč mosteckých věží Karlova mostu.
V roce 1965 jsem byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců. To jsem měl již za sebou práci, která našla odezvu hlavně v zahraničí. Byl jsem pozván do USA kam jsem se dostal až v roce 1968, kdy mi byl vydán pas. Později jsem studoval rok matematickou analýzu na matematicko-fyzikální fakultě UK. Obdržel jsem řadu cen a nadací. V letech 1990-1997 jsem působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze, kde jsem stále vedoucím pedagogem. Učil jsem i v zahraničí. Od r. 1999 generálním ředitelem NG v Praze.
V totalitním režimu jsem byl cca 300 krát zadržen, perlustrován a krátkodobě vězněn policií. Několikrát řadu měsíců ve vyšetřovací vazbě. Odsouzen pro nepřekažení trestného činu zběhnutím, napadení policistů (to bylo ve Vídni 1968) a pro poškozování zájmů republiky v zahraničí. Od r. 1966 jsem byl evidován jako nepřítel státu. Poslední má zakázaná výstava měla proběhnout v listopadu 1989.
Uspořádal jsem více než 100 samostatných výstav a zúčastnil se stovek společných téměř po celém světě. Vydal jsem desítky knih a katalogů. Několik hudebních nosičů. Jsem stále pošetilý.

Detailní životopis ve formátu .pdf (1
63 Kb) /37 stran/
__________________________________________________

Perič Milan

mobil: +420 777 858 088

e-mail: peric@quick.cz


studium
1985 -1993 Akademie výtvarných umění v Praze
/absolvent u prof. Milan Knížáka/
od roku 1995 asistent na AVU v Intermediální škole prof. M. Knížáka

 

                 
Milan Perič
vystudoval AVU v 90. létech v ateliéru Milana Knížáka. Výstava obrazů v Galerii XXL je průřezem jeho tvorby z posledních let. Jedná se o figurální tvorbu a krajinomalbu. V 90. létech vytvářel taky řadu objektů a instalací, některé z nich ve spoluautorství s Janem Machem. V současné době je pedagogem na AVU.
Tématicky se obrazy dají rozdělit do dvou skupin. Jsou to jednak témata osobní, které vychází z reálných zážitků, pocitů, představ a snů. V případě autora zde hrají důležitou roli tzv. fantazijní principy, např. změna měřítka ( obraz „Dům na hlavě“) nebo schematizace ( psychologický termín, jinými slovy určitá míra abstrakce), která je obsažena snad ve všech obrazech. Mezi nejdůležitější fantazijní postupy, které Perič používá, patří magie. Ta se projevuje buď v podobě zvířecí nebo lidské. Zvíře jako bytost, která je posazena do zvl. imaginárního rámce vize a snu, např. v obraze „Kočka s křídly“, která nám může vzdáleně připomínat bájného Kentaura nebo Pegase (další fantazijní metoda spojování dvou reálně nespojitelných prvků), nebo přechází z podoby zvířecí do podoby lidské ( cyklus obrazů Démoni). V cyklu obrazů Post mortem Perič uplatňuje tajemnou barevnost výrazu a dodává zobrazovaným lidským figurám podobu bytostí z jiného světa. Anebo je formálně proměňuje do infantilních podob (cyklus obrazů Happy people ). Druhá témata jsou témata posazená do dobových, historických kontextů, např. motivy převzaté ze sudetoněmeckých slabikářů pro malé děti z doby protektorátů (cyklus obrazů All pigs must day), obrazy „Madon“ ( kontext biblický a křesťanský) nebo obrazy z cyklu Post mortem ( Lili Marlen: postava z písničky z druhé světové války, Klaus Nomi: zpěvák, Anuki, Engelchen apod.). Obrazový diptych On a Ona rozvádí téma z obrazového cyklu All pigs must day. Obraz „Krajina s hřbitovem, žlutým tornádem a dvanácti kamarády“ je malovaný v duchu nejistoty, které přináší dnešní doba. Jeho dvanáct kamarádů hledí z nebe směrem dolů na řádění přírodního živlu v krajině. Obraz zachycuje drama jako životní osudovost.Krajinomalby se oprošťují od významově obsahových prvků a tématem krajiny se zaměřují pouze na způsob provedení. Technika zpracování se v tomto případě stává ve svých výrazových polohách sama sobě obsahem. Z obrazů je patrná dlouholetá zkušenost s krajinomalbou.I když výstava prezentuje neúplnou tvorbu autora za přibližně posledních pět let, z výstavy je patrný dekadentní duch obsažený nejenom ve formě zpracování (exprese většinou v potemnělé barevnosti), ale i ve výběru témat ( snové neskutečné bytosti, existence záhrobí).Nabízí se zde jistá analogie z doby před sto léty, ale je zřejmé, že situace se opakuje v jiných souvislostech, možná daleko varovnějších a nebezpečnějších. .:. Výstava potrvá do 26. dubna 2007
Miroslav Pesch (https://www.galeriexxl.info/)