Stručná vize konceptu pedagogické činnosti v Intermediální škole AVU v Praze

Prof. Milan Knížák, Dr.A.

Rád bych se na začátku odvolal na publikaci: Metodologie výuky v Intermediální škole na Akademii výtvarných umění v Praze (charakter a dokumentace pedagogického procesu na AVU v Intermediální škole prof. M. Knížáka) 1989-2007, která vyšla na CDR, financována z grantu MŠMT.

Při reformě školy na přelomu let 1989-1990 byla založena Intermediální škola jako výukový prostor pro studenty, jejichž talent není přesně specifikován a kteří jsou schopni intelektuální reflexe své výtvarné práce. Tento úmysl se naplnil a rozvinul. Do Intermediální školy AVU také vstupují studenti z jiných oddělení, kteří touží po důsledné práci na pevně stanoveném programu. V Intermediální škole totiž dbáme na vytváření individuálních studijních programů, které vycházejí z poznání studentových schopností, náklonností i charakteru k čemuž slouží řada introspektivních metod. Součástí studia jsou:

  • a) časté cesty do plenéru, kde navštěvujeme různá prostředí, nejen umělecké památky a vše je následně důkladně diskutováno
  • b) speciálně zaměřené testy
  • c) zvláštní zadání pro studenty I. ročníků, která mají za úkol široce prověřit talent studenta.


V ateliéru důsledně dodržujeme pravidelné schůzky s pedagogy, které nejsou zaměřeny jen na korigování výtvarných prací, ale kde (většinou srovnávací metodou) učíme žáky:

  • a) vnímat historii umění, definovat své vlastní postoje vzhledem k současným trendům
  • b) zaujímat kritická stanoviska k práci vlastní, k práci kolegů i k současnému dění. K tomu slouží i návštěvy výstav a galerií, které jsou důsledně vyžadovány a někdy podnikány společně
  • c) Klademe důraz na intelektuální vybavení studenta, na slovní i písemné vyjadřování a hlavně na schopnost analytického myšlení.

 

Uvítal bych, kdyby AVU v Praze jako celek projevila větší péči o intelektuální vývoj studentů založený na orientaci v kulturních i společenských dějinách a na schopnosti samostatné kritické analýzy.

Jsem přesvědčen, že je nutné, aby byly řádně definovány diplomové práce a staly se tak opravdovou prověrkou a završením dlouholetého studia. Považuji současný požadavek dvou stran teoretického textu, (který ve valné většině žádným teoretickým textem není, jen lyrickou reflexí či impresí) za naprosto nedostačující až směšný. Proto navrhuji, aby se diplomová práce skládala ze dvou částí: praktické a teoretické. Ta by musela korelovat s praktickým výstupem a byla by uceleným teoretickým esejem, který by hodnotila katedra teorie a dějin umění a ne jen vágní zkušební komise. Jsem přesvědčen, že by to přispělo i k lepší připravenosti pro eventuelní následné doktorské studium. Předpokládám, že minimální rozsah takovéto práce by byl 25 typizovaných stran textu.

Studium nejen v Intermediální škole AVU, ale na celé AVU by mělo být důsledné a škola by měla bez hysterie ukončit spolupráci se studenty, kteří nevyužívají nabízené možnosti školy, nebo jejichž talent se vyčerpá. Považuji rovněž za nutné, aby tzv. proseminář na začátku studia byl velmi intenzivní a nejen seznamoval studenty s tím, kde je na AVU knihovna, laboratoř či jiné technická zařízení, ale aby je informoval o systému, kterému se budou muset během studia podrobit a seznámil je se základními dovednosti. Proto podporuji, aby se prosemináře popř. celého přípravného ročníku, účastnili všichni studenti, aby tak nedocházelo k propadům v připravenosti studentů řešit obtíže následného studia. Zásadně podporuji náročnost studia na AVU, poněvadž se jedná a musí jednat o e l i t n í školu, která není založena na masové výuce vedoucí k výrobě středně výtvarných kádrů, ale je schopna vypěstovat studenta, který si uvědomuje všechny nároky kladené na umělce současné společnosti a bere všechnu odpovědnost z toho vyplývající.

V Intermediální škole se snažíme nastavit přehledný systém studia (ovšem s respektem k výjimkám), poněvadž bez systému lze dojít k smysluplným výsledkům jen náhodně.

Chtěl bych, i když to asi není důležité podotknout, že v Intermediální škole studovala velká řada umělců, kteří jsou úspěšní na mezinárodní scéně. Např. M. Dopitová, K. Vincourová, Š. Šimlová, K. Kintera, T. Hlavina, R. Müllerová, P. Pasterňak, P. Pavlík, M. Salák, P. Sceránková, V. Soukup, J. Stoss, J. Špaňhel.

Program na další léta nevidím jako změnu dosavadního trendu, ale naopak jako důsledné pokračování v individuálním procesu výuky,
v intelektualizaci studia a k prohlubování systematické a systémové práce.

Intermediální škola AVU často přijímá zahraniční studenty a to určitě i pro jazykovou vybavenost pedagogů. Připomínám, že ovládám aktivně češtinu a angličtinu, částečně němčinu a ruštinu.